Čeština   |   English

Archiv starších čísel | Parrésia - Ročenka pro východní křesťanství

Archiv starších čísel

Parrésia XVI (2022)

Revue pro východní křesťanství

Michal Řoutil, Pavel Milko (eds.)

Šestnácté číslo naší ročenky přináší tematický blok Hereze, alternativy, odpadlíci, ale i další zajímavé stati a překlady.

OBSAH

TEMATICKÝ BLOK – HEREZE, ALTERNATIVY, ODPADLÍCI

Pavel Milko – Dvanáct anathemat efeského sněmu roku 431

Marina Luptáková – První vítězství orthodoxie nad „herezí“ ikonoklasmu: Sedmý ekumenický sněm (druhý nikájský) a jeho „Vymezení“ (stručný úvod do kontextu)

Lukáš de la Vega Nosek – Třaskavé odmítnutí „hereze“ islámu z 9. století: ʿAbd al-Masíh ibn Isháq al-Kindí a jeho Polemika

Michal Téra – Metodějova doktrína a gótská písmena. Zápas o slovanskou liturgii v chorvatsko-dalmatském prostoru v raném středověku

Michal Téra – Selektivní paměť manuskriptu – tzv. bosenská církev v dobových pramenech a novodobých teoriích

ORTHODOXIA ET ORIENTALIA

Tomáš Huďa – Anafora Teodora z Mopsuestie: Heterodoxná alebo ortodoxná prex eucharistica?

MEZI VÝCHODEM A ZÁPADEM

Lubomíra Havlíková – „A bylo veliké mření všelikého lidu“: na živé téma aneb není epidemie jako epidemie

FONTES

Anathemata 12. století proti bogomilům (přeložil a komentáři doplnil Pavel Milko)

Michal Řoutil – Josif Volocký a jeho Slovo odsuzující heretiky

BIBLIOTHÉKA

Lukáš de la Vega Nosek – Pár slov k italské křesťanské arabistice: Přehledová recenze ediční práce italské asociace Gruppo di Ricerca Arabo-Cristiana (GRAC) a její edice Patrimonio Culturale Arabo-Cristiano

Haig Utidjian – Andrea-Bianka Znorovszky and Gerhard Jaritz (ed.), Marian Devotion in the Late Middle Ages: Image and Performance

MÉMORIAL

Lubomíra Havlíková – Balkánské reminiscence (K poválečné cestě Milady Paulové do Bulharska a Jugoslávie

ESEJ

Georgij P. Fedotov – Pravoslaví a historická kritika (překl. Michal Siažik)

DOKUMENTY

Dokumenty Ruské pravoslavné církve o lidských právech z roku 2006 a 2008 (překl. Zdenko Širka)

ZPRÁVY

Armenistika žije! Aneb dvě stručné zprávy o akademickém dění v našem prostoru (Petra Košťálová)

RECENZE

Albocicade, Chrétiens en débat avec l’islam VIIe–XXIe siècle. Paul d᾽Antioche, Anba Jirji al-Semani, Théodore Abu Qurrah, Timothée I de Bagdad (Lukáš de la Vega Nosek)

Jeff W. Childers, Divining Gospel: Oracles of Interpretation in a Syriac Manuscript of John (Magdalena Vytlačilová)

Kristína Pavlovičová, Veľkomoravský Proglas; Kristína Pavlovičová Prológy Teofylakta Ochridského; Kristína Pavlovičová, Jozef Pavlovič, Slová sv. Klimenta Ochridského (Michal Téra)

ʿAmr ibn Mattā al-Ṭirhānī (XIs), Notizie dei patriarchi della Chiesa dell´Oriente dal libro «al-Miǧdal» (Ahbār faṭārikah kursī al-mašriq min kitāb al-Miǧdal) (Lukáš de la Vega Nosek)

Benny Morris & Dror Zeʼevi, The Thirty-Year Genocide: Turkeyʼs Destruction of Its Christian Minorities, 1894–1924 (Michal Řoutil)

Obrazová příloha: Nekropole věřících tzv. bosenské církve ve vesnici Radimlja (Bosna a Hercegovina) (foto Irena Řoutilová)

Ročenku si můžete objednat přímo v redakci, u nakladatele, nebo u dobrých knihkupců.

JazykČeština, slovenčina, angličtina, anglické summary
Počet stran287
TypBrožovaná
Rok vydání2022
ISSN1802-8209
ISBN978-80-7465-578-4

Parrésia XV (2021)

Revue pro východní křesťanství

Michal Řoutil, Pavel Milko (eds.)

Patnácté číslo naší revue zahajujeme tematickým blokem „Křesťané v předislámské a raně islámské Arábii“. Záměrná chronologická šíře má naznačit, že počátky křesťanství na Arabském poloostrově sahají daleko hlouběji, než se obecně soudí, a místní náboženský kvas procházel bouřlivým vývojem s několika zásadními zvraty. Všech pět příspěvků přináší nejen originální výzkum českých badate­lů, nýbrž také u nás dosud neznámé překlady pramenů ze syrské aramejštiny a arabštiny. K tématu se dále váže rozhovor s orientalistkou dr. Mladou Mikulicovou, několik recenzí aktuálních publikací a esej prof. Luboše Kropáčka.

I na dalších stranách najdete mnoho zajímavého – mj. zamyšlení nad per­formativní složkou východní liturgie, stať o vztazích Řádu německých rytířů s Byzancí a Uherským královstvím, dva články zkoumající na základě unikát­ních archivních dokumentů česko-arménské vztahy ve 20. století a v oddílu Fontes rovněž překlad dvou textů raně křesťanského afrického biskupa Cypriá­na z Karthága.

OBSAH

TEMATICKÝ BLOK:

KŘESŤANÉ V PŘEDISLÁMSKÉ A RANĚ ISLÁMSKÉ ARÁBII

Jaroslav Brož – Mučedníci z Nadžránu: List Symeona z Bét Aršámu

Mlada Mikulicová – Kuss bin Sáida al-Ijádí: kazatel a básník staré Arábie

Lukáš de la Vega Nosek – Od Jordánu k Eufratu: Antonín Rauh al-Quraší (z. 799), konvertita z vybraného muslimského rodu křesťanským mučedníkem

Michal Řoutil – Kolik času zbývá Hagařiným synům? Dva prameny k raným křesťansko-muslimským vztahům a několik poznámek k nim

Lukáš de la Vega Nosek – Theodor Abú Qurra a jeho Traktát o svobodě (Majmar fí al-hurríja): Úvodní studie a částečný překlad

ORTHODOXIA

Alena Sarkissian – Enargés te kai energos parúsia čili K performativní dimenzi liturgie

MEZI VÝCHODEM A ZÁPADEM

Lubomíra Havlíková – Ve znamení kříže: Byzanc, Uherské království a řád německých rytířů

K ČESKO-ARMÉNSKÝM VZTAHŮM

Anna Karapetyan – Karel Hansa: A Journey of Development and Self-creation. A Complete View

Anna Karapetyan – Armenians in the Travelogues of Jiří Hanzelka and Miroslav Zikmund, and Their Journey to Armenia

FONTES

Ladislava Říhová – Cyprián z Karthága – Dva méně známé texty raně křesťanského afrického biskupa (De zelo et livore a De bono patientiae)

ESEJ

Luboš Kropáček – Islámská religionistika za Násirovy éry. Abú Zahra a nové akcenty

POLEMIKA

Lubomíra Havlíková – Ad clavum et litteram. Dva exkurzy k aktuálním tématům

ROZHOVOR

O stopách křesťanského života ve staroarabské poezii, překladech  hymnů sv. Efréma Syrského a o počátcích křesťansko-muslimské kulturní výměny: Rozhovor s Mladou Mikulicovou (M. Řoutil)

RECENZE

Život mezi kostely a mešitami: nad novými příspěvky k raně středověkým církevním dějinám Blízkého východu – Jack Tannous, Christian C. Sahner, Philip Wood (Michal Řoutil)

La Tunica di al-Masīḥ: La Cristologia delle grandi confessioni cristiane dell’Oriente nel X e XI secolo (Lukáš de la Vega Nosek)

Commentary on the Creed (Tafsīr al-amānah al-kabīrah) (Lukáš de la Vega Nosek)

The Trinitarian Analogies in the Christian Arab Apologetic Texts (750–1050) (Lukáš de la Vega Nosek)

Ludmila: kněžna a světice (Michal Téra)

A Cabinet of Byzantine Curiosities: Strange Tales and Surprising Facts from History’s Most Orthodox Empire (Michal Řoutil)

Ročenku si můžete objednat přímo v redakci, u nakladatele, nebo u dobrých knihkupců.

 

JazykČeština, angličtina, anglické summary
Počet stran426
TypBrožovaná
Rok vydání2021
ISSN1802-8209
ISBN978-80-7465-505-0
Rozměry155 x 235 mm

Porozumět křesťanství, jak je vyznávají naši východní bratři a sestry, se zdá být v kontextu světového dění stále případnější. Vytrvale k tomu přispívá revue Parrésia, která vychází jednou ročně v nakladatelství Pavel Mervart ve spolupráci s Ústavem východního křesťanství HTF UK Praha a spolkem Axios.

V novém čísle, shrnujícím rok 2021, se sešli odborníci, kteří přinášejí vhledy do raného arabského křesťanství, česko-arménských vztahů či do podstaty a vývoje byzantské liturgie i české překlady u nás dosud neznámých starobylých křesťanských pramenů a památek.

Díky Lukáši de la Vega Noskovi, Mladě Mikulicové či Michalu Řoutilovi se čtenář dozví o fascinujících osobnostech mladého arabského křesťanství, včetně konvertitů z islámu. Poutavý rozbor východních liturgických tradic podává teatroložka Alena Sarkissian: na základě své odbornosti představuje byzantskou liturgii jako mnohotvárnou performanci integrující všechny lidské smysly. Historička Lubomíra Havlíková se pak zastavuje mj. u nedávného objevu „hřebu z Kristova kříže“ v klášteře v Milevsku. (sch)

Katolický týdeník, 17.–23. května 2022, s. 9

Parrésia XIII–XIV (2019–2020)

Revue pro východní křesťanství

Michal Řoutil, Jana A. Nováková, Hana Šlechtová, Pavel Milko (eds.)

Nový svazek revue Parrésia vychází oproti původním redakčním záměrům jako dvojčíslo věnované památce našeho kolegy Waleriana Bugela, jehož nenadálé úmrtí nás na konci dubna roku 2020 všechny zaskočilo.

Walerian byl člověk mnoha darování – kněz, teolog, pedagog, popularizátor křesťanské zvěsti. Jednotlivé stati v tomto svazku věnovali jeho památce významní čeští, slovenští i polští teologové; k jejich vědeckým pracím jsme připojili také soubor vzpomínek, ohlasů a bibliografii učence.

OBSAH

TEMATICKÝ BLOK: OPERA BUGELIANA

Lenka Karfíková – Řehoř z Nyssy, „Otče náš, jenž jsi na nebesích“: Druhá homilie k modlitbě Páně

Pavel Milko – „Noční bitka“ (νυκτομαχία) a antiochijský sněm roku 341

Tomáš Mrňávek – Svátost nemocných v byzantské tradici

Lubomíra Havlíková – Hranice a hraničáři: akritai – custodes terminarum – krajištnici. Příspěvek k terminologii

Piotr Kopiec – Ecumenical Reading of Thomas Aquinas: The Idea of Participation as the Chance for the Interconfessional Theological Dialogue

Ctirad Václav Pospíšil – Problematika vycházení Ducha svatého ve věčné Trojici v podání mistra Jana Husa a Bonaventury z Bagnoregia

Peter Žeňuch – Jazykový obraz Božej vlády

Zygfryd Glaeser – Ekumeniczne wyzwania w realizacji ewangelizacyjnej misji Koscioła

Черепко Василь Михайлович – Переводы православных богослужебных текстов на чешский язык во второй половине XIX – начале ХХ вв.

ESEJE

Emil Filla – Byzanc a naše tradice

Gorazd Josef Vopatrný – Některé aspekty dědictví svatého Augustina z pravoslavného pohledu

FONTES

Michal Řoutil a Marina Luptáková – Svatý Nil Sorský: Modlitby

Petra Košťálová – Kavkazské léčitelské písně (několik ukázek)

MÉMORIAL

Д. Макаров – Сергей Сергеевич ХОРУЖИЙ (5. 10. 1941 – 22. 9. 2020)

OPERA BUGELIANA: VZPOMÍNKY NA WALERIANA

Hana Šlechtová – Walerian a paradox hranic

Leonard Górka – Děkuji za setkání…

Šimon Marinčák – V živote to nemal lahké

Monika Menke – Walerian: nárazník?

Pavel Černuška – „Pomodli se za mě.“ Zemřel P. Mgr. ThLic. Walerian Bugel, dr. hab.

Eva Muroňová – Příspěvek Waleriana Jurodivého ke katechezi v české a moravské církvi

Michal Glevaňák – Teológ s velkými okuliarmi!

Pavel Kopeček – Liturgie a liturgická teologie v pojetí Waleriana Bugela. Vzpomínka na přítele z akademického prostředí

Andrej Škoviera – Otec Walerian Bugel a jeho prínos pre Gréckokatolícku cirkev na Slovensku. Pohľad gréckokatolíckeho kňaza

Leonard Górka – Walerian Bugel, Anafora jako teologický text. Vybrané otázky na příkladu pokoncilních eucharistických modliteb římské liturgie

Leonard Górka – Walerian Bugel, Ekleziologie Užhorodské unie a jejích dědiců na pozadí doby

Walerian Bugel – Homilie. 33. neděle v liturgickém mezidobí – rok C

Mgr. ThLic. Walerian Bugel, dr. hab. – Soupis vědeckých a popularizačních prací

RECENZE

Небесная голубизна ангельских одежд: Судьба произведений древнерусской живописи. 1920–1930-е годы (Michal Řoutil)

Pokřtěni ohněm: Katarské křesťanství ve světle pramenů (12. – 14. století) (Michal Téra)

Јустин Ћелијски и Енглеска: путеви рецепције британске теологије, књижевности и науке / Justin Ćelijský a Anglie: způsoby recepce britské teologie, literatury a vědy (Zdenko Š. Širka)

Boj o svatého Vladimíra: křesťanství a nacionalismus v zápase o ukrajinskou autokefalitu (Michal Téra)

Логика и онтология в византической догматической полемике. Очерки (Марина Луптакова)

Ročenku si můžete objednat přímo v redakci, u nakladatele, nebo u dobrých knihkupců.

JazykČeština, slovenština, polština, ruština, angličtina, anglické summary
Počet stran407
TypBrožovaná
Rok vydání2020
ISSN1802-8209
ISBN978-80-7465-459-6
Rozměry155 x 235 mm

Parrésia XII (2018)

Revue pro východní křesťanství

Michal Řoutil, Věra Lendělová, Pavel Milko (eds.)

Dvanácté číslo naší ročenky jsme koncipovali jako poctu slavistovi, filologovi a znalci východního křesťanství doc. Václavu Huňáčkovi, jenž zemřel v srpnu 2018. Jedná se vlastně již o druhý podobný festschrift – první jsme sestavili k jeho významnému životnímu jubileu v roce 2006 pod názvem Rýžoviště zlata a doly drahokamů.

Jeden svazek může pouze stěží obsáhnout všechna odborná témata, jimž se doc. Huňáček věnoval, snažili jsme se ovšem, aby byl co nejpestřejší. Najdete zde příspěvky o křtu dětí v byzantské tradici, spojení ikonoklasmu s origenismem, o Ustavu kyjevského knížete Vladimíra, christianizaci východního Laponska v sámských legendách, teonymu „Bohorodička“ v ukrajinském písňovém folkloru, biblických prvcích v lingvistickém obrazu světa karpatských Huculů, vyznání víry nisibského metropolity ‘Abdíšó‘ bar Beríchy, apofatismu v arménské tradici, pohledu mandejců na osobu Ježíše Krista, pokusu perského šáha Abbáse I. „ukrást“ Arménům Edžmiacin aj. V závěru přinášíme pásmo vzpomínek studentů, kolegů a přátel na tuto významnou osobnost českého intelektuálního života.

OBSAH

ORTHODOXIA

Tomáš Mrňávek – Křest a přijímání dětí v byzantské tradici

Марина Луптакова – Связь византийского иконоборчества VIII–IX веков с „оригенизмом“: к постановке проблемы

Michal Téra – Ustav knížete Vladimíra a jeho místo ve staroruské církevně právní tradici

Michal Kovář – Christianizace východního Laponska v sámských legendách

Марія Скаб, Мар’ян Скаб – Біблійний складник мовної картини світу Гуцулів

Наталія Колесник – Теонім Богородиця у пісенному фольклорі українців

Ilja Lemeškin – Práce skriptorů Prusů pražské provenience z dob Karla IV.

ORIENTALIA

Lukáš Nosek – Vyznání víry nisibského metropolity ‘Abdišo‘ bar Beríchy (1250–1318)

Haig Utidjian – Stručný přehled zdrojů apofatismu v arménské patrologii

Petra Košťálová – Sajat Nova a panegyrika na gruzínského krále Erekla II.

MEZI VÝCHODEM A ZÁPADEM

Michal Řoutil – Jak ukrást Edžmiacin? Perský šáh Abbás I. Veliký (1571–1629) a jeho projekt přenesení sídla arménské apoštolské církve

Jiří Gebelt – Ježíš Kristus a křesťanství v mandejském náboženství: Příspěvek k pochopení mandejské menšiny

Magdaléna Vytlačilová – Ježíš a křesťanství v pohledu textů bábisticke a bahá’istické menšiny

Z DĚJIN VĚDY

Lubomíra Havlíková – Byzantolog, balkanista a herezitolog Milan Loos a „Domnělé svědectví Šestodněvu Jana Exarcha o bogomilech“: K 95. výročí jeho narození

FONTES

Mlada Mikulicová – Svatý Efrém Syrský: Velikonoční hymny

Pavel Milko – Vyznání víry svatého Řehoře II. Kyperského

ESEJE

Gorazd Josef Vopatrný – Mnišství v orthodoxní křesťanské tradici – pokus o kritické zhodnocení fenoménu

Pavla Gkantzios-Drápelová – Nikos Kazantzakis – O náboženství

ROZHOVOR

Stefan Sado, Michal Řoutil – „Asyrský příběh ve 20. století představuje unikátní svědectví víry“. Rozhovor s archimandritou Stefanem Sadem

MÉMORIAL: Pocta Václavu Huňáčkovi

Docent Václav Huňáček ve vzpomínkách svých studentů, kolegů a přátel.

RECENZE

Ziarno i krew: Podroż śladami bliskowschodnich chrześcijan (Michal Řoutil)

Jews, Christians and Zoroastrians Religious Dynamics in a Sasanian Context (Mlada Mikulicova)

Θρησκευτική Τέχνη από τη Ρωσία στην Ελλάδα 16ος-19ος αιώνας (Pavla Gkantzios-Drápelová)

Byzantská filozofia (Pavel Milko)

Śmierć, pogrzeb i modlitwa za zmarłych w Kościele prawosławnym (Pavel Milko)

Let Them Not Return: Sayfo – The Genocide Against the Assyrian, Syriac, and Chaldean Christians in the Ottoman Empire (Michal Řoutil)

Ročenku si můžete objednat přímo v redakci, u nakladatele, nebo u dobrých knihkupců.

JazykČeština, ukrajinština, ruština, anglické summary
Počet stran402
TypBrožovaná
Rok vydání2019
ISSN1802-8209
ISBN978-80-7465-407-7
Rozměry165 x 235 mm

Parrésia XI (2017)

Revue pro východní křesťanství

Michal Řoutil a Pavel Milko (eds.)

Jedenácté číslo ročenky Parrésia opět přináší pestrou paletu příspěvků z oblasti východního křesťanství. Jedná se především o tematický blok věnovaný přenosu hesychasmu z pozdní Byzance do oblasti východní Evropy. Příspěvky K. Wareho, J. Meyendorffa, G. M. Prochorova, V. M. Živova a M. Řoutila se věnují středověku, studie S. S. Choružije pak jednomu ze světců-hesychastů „našich dnů“ – Silvánovi Athoskému. Širší souvislosti tohoto fenoménu podává v rozhovoru „Hesychasmus představuje naději křesťanů pro budoucnost“ doc. Václav Ventura.

Různé podoby křesťansko-muslimského dialogu a konfrontace přibližují další dva příspěvky: L. Nosek připravil komentovaný překlad „Řeči proti astrologii“ nestoriánského učence Eliáše z Nisibis († 1046) a napjatým vztahům mezi křesťany a muslimy se věnuje rovněž studie L. Hrabalové „The Christian Community in Mosul and Nineveh Plains between 2003–2017“, hodnotná především tím, že se jedná o informace sbírané během cest do míst, kde byli ještě nedávno křesťané pronásledováni bojovníky tzv. Islámského státu.

OBSAH

TEMATICKÝ BLOK:

HESYCHASMUS A VÝCHODNÍ EVROPA

Kallistos Ware – „Působit v pokoji“: Vliv hesychasmu 14. století na byzantskou a slovanskou civilizaci (přeložil M. Téra)

John Meyendorff – O byzantském hesychasmu a jeho roli v kulturním a historickém rozvoji východní Evropy (přeložil A. Čížek)

Gelian Michajlovič Prochorov – Hesychasmus a myšlenkové proudy ve východní Evropě 14. století (přeložil A. Čížek)

Viktor Markovič Živov – Vidění světla a problémy ruského středověkého hesychasmu (přeložil M. Téra)

Michal Řoutil – Svatý Nil Sorský a jeho Pravidla mnišského života – dílo a kontext

Sergej Sergejevič Choružij – Zkušenost proměnění u svatého Silvána Athoského (přeložil A. Čížek)

ORTHODOXIA

Марина Луптакова – Идея души-Логоса как посредницы между Божеством и материальностью плоти у Леонтия Византийского

ORIENTALIA

Lukáš Nosek – Eliáš z Nisibis a jeho „Řeč proti astrologii“

Isabelle Augé – Nerses Šnorhali’s letters and the role of the catholicos in the XIIth century

MEZI VÝCHODEM A ZÁPADEM

Lenka Hrabalová – The Christian Community in Mosul and Nineveh Plains between 2003–2017

FONTES

Mlada Mikulicová – Svatý Efrém Syrský: První hymnus o Ráji

Markéta Kulhánková a Ondřej Cikán – Digenis Akritis: Byzantský epos o Dvojrodém Hraničáři (ukázka)

ESEJE

Justin Popović – Srna ve ztraceném ráji (Vyznání) (přeložil Z. Širka)

Gorazd Josef Vopatrný – Období posledních sedmi let tohoto světa: kapitola z pravoslavné eschatologie

NÁZORY A POLEMIKA

Alexej Viktorovič Martyňuk – „Velký rozkol“ východoslovanské medievistiky: sedm tezí k diskusi (přeložila J. Komendová)

ROZHOVOR

Michal Řoutil, Marina Luptáková – „Hesychasmus představuje naději křesťanů pro budoucnost“: Rozhovor s Václavem Venturou o modlitbě srdce, podstatě mnišství a důležitosti osobního spojení s Bohem v naší době

MÉMORIAL

Vojtěch Kubec – Vzpomínka na kaukazologa Václava A. Černého

RECENZE

Nová kniha Jeleny Bogdanovič o drobné byzantské církevní architektuře (Lubomíra Havlíková)

Genocide in the Ottoman Empire: Armenians, Assyrians, and Greeks, 1913–1923 (Michal Řoutil)

Ε. Ν. Τσιγαρίδας, Καστοριά: κέντρο ζωγραφικής την εποχή των Παλαιολόγων (1360–1450) (Pavla Gkantzios-Drápelová)

An Anthology of Syriac Writers from Qatar in the Seventh Century (Michal Řoutil)

Старообрядчество: история и культура (Michal Řoutil)

OBRAZOVÁ PŘÍLOHA

Doteky raného křesťanství: Koptské pouštní kláštery v Egyptě (1987–1989) (Jan Brodský)

Ročenku si můžete objednat přímo v redakci, u nakladatele, nebo u dobrých knihkupců.

JazykČeština, angličtina, ruština, anglické abstrakty
Počet stran306
TypBrožovaná
Rok vydání2018
ISSN1802-8209
ISBN978-80-7465-348-3
Rozměry165 x 235 mm

Parrésia IX–X (2015–2016)

Revue pro východní křesťanství

Michal Řoutil, Pavel Milko (eds.)

Nové dvojčíslo revue Parrésia přináší kromě řady jiných příspěvků zcela unikátní studii sinologa V. Liščáka, který se zaměřil na tzv. tchangské neboli nestoriánské křesťanství v Číně a jeho jezuitskou reflexi v 17. století. Liščákův překlad slavné bilingvní stély ze Si-anu (781) představuje vůbec první převod této významné památky z čínštiny a syrské aramejštiny do češtiny.

Arabské křesťanství a křesťanství v arabském světě představuje výzvu i pro nás Evropany – základní vhled do této problematiky přináší stať L. Noska „Arabica Christiana: několik tematických zastavení“. Podnětný příspěvek k polemice mezi křesťanstvím a islámem představuje Noskův překlad spisku syrského teologa a překladatele Hunajna Ibn Isháqa († 873) „Jak dosáhnout pravdy o náboženství“.

Z dalších témat: M. Luptáková se věnuje smyslovému vnímání a obhajobě hmoty ikonodulů v polemice s ikonoklasty, P. Košťálová arménskému písaři ze Lvova Šimonu Polskému, L. Havlíková středověké historiografii slovanských národů jihovýchodní Evropy aj. V rozhovoru s francouzským historikem Raymondem Kévorkianem se dotýkáme otázek souvisejících s arménskou genocidou a současným stavem bádání v této oblasti.

JazykČeština, angličtina, slovenština, anglické summary
Počet stran587
TypBrožovaná
Rok vydání2017
ISSN1802-8209
ISBN978-80-7465-284-4
Rozměry165 x 235 mm

Parrésia VIII (2014)

Revue pro východní křesťanství

Michal Řoutil, Pavel Milko (eds.)

Osmý ročník revue Parrésia otevírá rozsáhlá studie M. Řoutila, v níž na základě textů legend zkoumá paradoxní rysy křesťanské svatosti. M. Černý připravil z archivních materiálů edici korespondence českého Athosana Sávy Chilandarce s chemikem J. Z. Raušarem, jež doplňuje již známá fakta ze života této zajímavé osobnosti. Cyrilometodějskou tematiku uzavírá druhá část překladu studie J. M. Vereščagina s novou koncepcí vzniku hlaholice a rozhovor s jejím autorem.

V oddílu Orientalia najdete mimo jiné práce o dvou významných světcích východní i západní církve ‒ Efrémovi Syrském a Řehoři z Nareku. Podnětný příspěvek k problematice translace vědění na ose Východ-Západ představuje studie M. Martina, věnovaná latinským překladům řeckých děl 12. a 13. století ve vztahu k jižní Itálii, Sicílii a severoitalským městským státům. Fontes představují několik nových překladů, například první český převod arménských obřadů křtu a požehnání obydlí a domu, 234. listu sv. Basila Velikého či fragmenty z díla Chroniké diégésis od Nikéty Chóniata, v nichž autor popisuje pád Konstantinopole do rukou křižáků v roce 1204.

JazykČeština, angličtina, ruština, slovenština, anglické summary
Počet stran656
TypBrožovaná
Rok vydání2015
ISSN1802-8209
ISBN 978-80-7465-150-2
Rozměry165 x 235 mm

Parrésia VII (2013)

Revue pro východní křesťanství

Michal Řoutil, Pavel Milko (eds.)

V sedmém čísle revue Parrésia se v samostatném výročním bloku věnujeme výročí příchodu slovanských věrozvěstů na Velkou Moravu (863), a to především s ohledem na další osudy misie a její vliv na ostatní evropské národy; předkládáme zde i první část překladu studie J. M. Vereščagina s novým, originálním výkladem vzniku hlaholice.

Několik příspěvků je zasvěceno i dalšímu letošnímu jubileu, totiž pádu Cařihradu do rukou osmanských Turků (1453) a jeho důsledkům pro kulturní vývoj Řecka a jiných evropských zemí. V ročence najdete i příspěvky a překlady pramenů, věnované mj. byzantským exorcismům, příběhům pouštních Otců, východokřesťanské asketice, patriarchovi Fotiovi, problematice zhudebnění českého liturgického textu podle byzantské tradice, ruským pravoslavným sborům v meziválečném Československu, arménským ódám, arabskému spisu Jeskyně pokladů či knížeti Karlu VI. Schwarzenbergovi a jeho pracím o ikonomalbě.

Publikace rovněž obsahuje dvě barevné přílohy: ukázky hlaholských manuskriptů 9.-14. století a fotografie z oslav svátku Žen s vonnými oleji v moskevské staroobřadní Rogožské svobodě v květnu 2013.

JazykČeština, angličtina, slovenština, anglické summary
Počet stran595
TypBrožovaná
Rok vydání2014
ISSN1802-8209
ISBN978-80-7465-100-7
Rozměry165 x 235 mm

Již sedmým svazkem vstoupila koncem loňského roku, ovšem s vročením 2013, na český knižní trh revue Parrésia, jež jako jediné periodikum u nás reflektuje v akademické a nadkonfesionální rovině problematiku východního křesťanství. Ročenka je jak personálně (osobami svých editorů), tak institucionálně těsně provázaná s edicí Pro Oriente. Dědictví křesťanského Východu, vycházející od roku 2007 v nakladatelství Pavel Mervart a čítající dnes již 28 svazků.

Doposud vydané svazky revue Parrésia ukazují, že její editoři mají poněkud odlišný záměr, než vydávat akademický časopis klasického typu. Vytváření ucelených tematických bloků s mnohdy značně rozsáhlými studiemi (ve II.– III. svazku zaměřenými na téma genocid v prostoru východního křesťanství, v V. svazku na téma 1700. výročí christianizace Arménie, v VII. svazku – k cyrilometodějskému jubileu) přibližuje ústřední části ročenky v jistých aspektech formě kolektivní monografie.

Aktuální číslo revue Parrésia se vrací k výročí příchodu slovanských věrozvěstů na Velkou Moravu roku 863, nicméně na rozdíl od hlavního proudu „jubilejní“ vědecké diskuse jsou sledovány zejména další osudy misie mimo velkomoravský prostor a její vliv na ostatní evropské národy (stať A. A. Turilova Osudy nejstarších slovanských literárních památek ve středověkých národně regionálních tradicích a studie I. N. Ekonomceva Byzantinismus, cyrilometodějské dědictví a pokřtění Rusi). S hlavním tématem svazku souvisí i publikace první části překladu studie J. M. Vereščagina s novým, originálním výkladem vzniku hlaholice.

Překlady významných statí, studií a esejů současných i starších světových autorů (S. Brock, V. M. Živov, Ch. Jannaras, I. S. Romanidis, G. Florovskij) přitom představují jeden ze zásadních aspektů celého edičního počinu. Vzhledem k tomu, že se ročenka zaměřuje na velmi exkluzivní témata, jež jsou v českém humanitním prostředí studována zcela okrajově či vůbec, 88 nelze u většiny témat spoléhat jen na českou odbornou produkci a je velmi důležité prezentovat aktuální stav světové vědecké diskuse.

Překlady se ovšem neomezují jen na odborné stati. V oddílu Fontes je pravidelně věnován prostor překladům do češtiny dosud nepřeložených pramenů z různých jazyků křesťanského Východu – řečtiny, arménštiny, gruzínštiny, církevní slovanštiny, syrské aramejštiny a dalších. V aktuálním svazku jsou to mj. překlady Nebeského žebříku Ióanna Klimaka či Žalozpěv bezejmenného básníka nad dobytím Konstantinopole.

Velmi obsáhlá recenzní část časopisu pak umožňuje sledovat české i zahraniční novinky, a to opět zdaleka nejen publikované v zavedených západních akademických nakladatelstvích, ale např. i vědecké práce vydané v Jerevanu, Jeruzalémě, Tbilisi či Káhiře.

Editoři kladou velký důraz na obrazový materiál, v aktuálním sedmém svazku nalezneme vedle černobílých ilustrací i dvě barevné přílohy: jednak ukázky hlaholských manuskriptů 9.–14. století, jednak pozoruhodné fotografie z oslav svátku Žen s vonnými oleji v moskevské staroobřadní Rogožské svobodě v květnu 2013.

Za zvláštní pozornost stojí i mimořádně precizní práce s originálními písmy jednotlivých abeced. Tento postup je sice v poslední době velmi usnadněn rychlým rozvojem možností počítačově digitalizovaných písem, nicméně v Čechách, a to i v akademických kruzích, se využívá minimálně, a revue Parrésia je proto v tomto ohledu v českém prostředí vskutku výjimečná.

Ačkoliv časopis nemá ekumenické ambice a toto téma se v něm objevuje jen zřídka, snaží se přispívat k porozumění vývoje jednotlivých východokřesťanských církví i jejich vzájemných vztahů. Zároveň by bylo zjednodušující vnímat ročenku s ohledem na její název jen jako teologické, resp. religionistické periodikum. Publikační platformu zde nachází velmi široké spektrum humanitních disciplín od historie přes uměnovědu, filologii až po teologii, a to v zaměření na region sahající od severní Afriky přes Blízký východ, Balkán a Černomoří, východní Evropu až po Kavkaz v dvoutisícileté historické perspektivě, díky čemuž může oslovovat specialisty celé řady oborů, v neposlední řadě samozřejmě i filology-slavisty.

Jitka Komendová, Rossica Olomucensia LIV, 1/2015, s. 87‒88.

Parrésia VI (2012)

Revue pro východní křesťanství

Michal Řoutil, Pavel Milko (eds.)

Již šestý ročník naší revue přináší opět celou řadu zajímavých příspěvků z oblasti východního křesťanství. Kromě dokončení průlomové studie H. Utidjiana „Tntesean and the Music of the Armenian Hymnal“ se čtenáři mohou těšit mj. na stati V. Kubce „Jeruzalémská toponymie ve Mcchetě a Tbilisi. Symbolika a liturgická praxe“, M. Řoutila „Křesťané z „hory služebníků Božích“ aneb Ṭúr ‘Abdín a jeho obyvatelé v minulosti i současnosti“ či M. Černého „Středoevropan Sáva Chilandarec (1837–1912) a mnišská republika Athos. Jubilejní črta ke století od úmrtí českého pravoslavného mnicha“. Dvěma příspěvky připomínáme výročí 1350 let od zesnutí vynikajícího byzantského teologa Maxima Vyznavače. Další zajímavé příspěvky naleznete rovněž v ostatních oddílech.

JazykČeština, angličtina, slovenština
Počet stran407
TypBrožovaná
Rok vydání2013
ISSN1802-8209
ISBN978-80-7465-057-4
Rozměry165 x 235 mm

Parrésia V (2011)

Revue pro východní křesťanství

Michal Řoutil, Pavel Milko (eds.)

V roce 2011 si světová kulturní veřejnost připomněla významné výročí – 1710 let od přijetí křesťanství v Arménii. Revue Parrésia se rozhodla také oslavit toto jubileum – páté číslo proto přináší celkem 8 armenologických příspěvků, mj. první část fundamentální studie H. Utidjiana o arménském Hymnáři, stať A. Sochové o historikovi Łazaru Pharpecim, překlad arménského obřadu křtu či dva eseje – o česko-arménských vztazích a arménské Praze. K obdivu k arménskému hudebnímu dědictví se v profilovém rozhovoru vyznává prof. E. Kindler, umělecký vedoucí souboru Musica Poetica. V dalších příspěvcích je mj. analyzována zádušní praxe ve středověké Rusi, vyložen Boží obraz v člověku jako základ křesťanské antropologie, prozkoumáno působení Ruské pravoslavné misie v íránské Urmii či popsán život a dílo geniálního syrsko-jakobitského polyhistora Gríghóra Barhebraea.

JazykČeština, angličtina, slovenština
Počet stran474
TypBrožovaná
Rok vydání2012
ISSN1802-8209
ISBN978-80-7465-031-4
Rozměry165 x 235 mm

Parrésia IV (2010)

Revue pro východní křesťanství

Michal Řoutil, Pavel Milko (eds.)

Ve čtvrtém čísle mj. přinášíme objevnou studii H. Utidjiana a E. Kindlera o zřejmě nejoriginálnějším autorovi arménského středověku sv. Řehoři z Nareku (včetně ukázky z jeho díla v oddílu Fontes) a profilový rozhovor s holandskou kunsthistoričkou českého původu Z. Skálovou, jež se významně zasadila o uchování ikonopisného dědictví egyptských Koptů. Doufáme, že vás zaujmou i ostatní příspěvky, které se věnují mj. světelné metaforice v díle Symeóna Nového Teologa, publikacím pravoslavné církve v Československu v letech 1945–1992, postojům pravoslavných tradicionalistů k církevnímu kalendáři, vývoji světové, české a slovenské byzantologie či působení českých kapucínů v Gruzii. Přinášíme rovněž dva překlady – stať srbského historika R. Pilipoviće Změna jurisdikce nad pravoslavnými v Československu 1945–1946 a esej jednoho z nejvýznamnějších současných pravoslavných teologů Christose Jannarase „Církev v postkomunistické Evropě“.

OBSAH

Editorial

ORTHODOXIA

Vojtěch Hladký, Světelná metaforika v Hymnech Symeóna Nového Theologa a její role v Plótínově filosofii

Jana Nováková, Oficiálně vydané publikace Pravoslavné církve v Československu v letech 1945–1992. Prezentace

Vojtěch Benedikt Kolář, Postoje pravoslavných tradicionalistů k církevnímu kalendáři a pokusům o jeho úpravu

Radovan Pilipović, Změna jurisdikce nad pravoslavnými v Československu 1945–1946 (překlad M. M. Šupicová, E. Mlynáriková)

ORIENTALIA

Haig Utidjian, Evžen Kindler, Svatý Řehoř z Nareku. Teologie, motivy a obrazy v díle

MEZI VÝCHODEM A ZÁPADEM

Vojtěch Kubec, První Češi působící uprostřed Kavkazu. Misionářská činnost Aloise Pražského a Alexia Libereckého

Z DĚJIN VĚDY

Lubomíra Havlíková, Byzantologie. K vývoji světové, české a slovenské byzantologie

FONTES

Haig Utidjian, Evžen Kindler, Ukázky z díla sv. Řehoře z Nareku

Marek Dospěl, Jaká je víra Etiopů? Komentovaný překlad jedné kapitoly z Itineraria Remedia Prutkého, OFM

Překlad

ESEJ

Christos Jannaras, Církev v postkomunistické Evropě (překlad Jakub Houdek)

ROZHOVOR

Zuzana Skálová, Michal Řoutil, Za ikonami až na konec světa. Rozhovor o poésis a techné ikon, jejich objevování a restaurování, o cestách, hledání a nalézání, ale také o životě mezi Evropou a Orientem

BIBLIOTHÉKA

Marina Luptáková, Michal Řoutil, „Athoská smuta“ a počátky imjaslavských sporů aneb zamyšlení nad novými publikacemi na stále aktuální téma

VÝROČÍ

Ján Zozuľak, Ctihodný Ján Sinajský (525–600)

Marija Mikeska Šupicová, Připomínka 1100. výročí od úmrtí svatého Nauma Ochridského v Makedonii

Život Naumův (starší) (překlad Zoe Hauptová)

UDÁLOSTI

Vojtěch Kubec, Chrámy za mešity aneb osud jedné klíčové dohody mezi Tbilisi a Ankarou (Zpráva s krátkou bibliografickou poznámkou)

Marek Dospěl, Sté jubileum Koptského muzea v Káhiře 419

ZPRÁVY

Mezinárodní vědecká konference „Rižští starověrci: 250 let kulturně-historické zkušenosti“. 28.–29. května 2010 (M. Řoutil )

De septimo Stromateorum libro. Zpráva o konferenci věnované sedmé knize Strómat Klementa Alexandrijského (Walerian Bugel )

RECENZE

ANOTACE

JazykČeština, anglické resumé
Počet stran480
TypBrožovaná
Rok vydání2011
ISSN1802-8209
ISBN978-80-87378-84-7
Rozměry165 x 235 mm

Perly z pokladnice východního křesťanství

Na pultech dobrých knihkupců se nedávno objevilo nové číslo revue pro východní křesťanství Parrésia. Toto již čtvrté číslo na našem trhu jedinečného periodika přináší zajímavé čtení o pravoslaví a orientálním křesťanství, navíc v přitažlivém grafickém a výtvarném provedení.

Parrésia je v mnoha ohledech pozoruhodným projektem. Spojuje zájem o pravoslaví se zájmem o další společenství řazená do tzv. východní křesťanství, tedy o církev arménskou, koptskou, etiopskou a církve syrské tradice. Jedná se tedy o církve starobylých křesťanských kultur, které v důsledku politických a historických okolností zůstaly izolovány od byzantského a západního křesťanství. Tato společenství jsou nositeli bohatých tradic, o nichž se u nás jen velmi málo ví. Přesto bychom se právě dnes měli o ně zajímat, protože (s výjimkou Arménie a Etiopie) působí zemích se silnou muslimskou většinou, jež navíc v poslední době procházejí krvavými změnami politických režimů a ekonomicko-společenskými kataklyzmaty (Egypt, Sýrie, Irák). Díky tomu je ohrožena samotná existence těchto křesťanských menšin. Tento problém zůstává stranou pozornosti médií i politických elit, nám však lhostejný být nesmí.
Je tu ještě další důvod, proč studovat duchovní a kulturní dědictví orientálních křesťanů v souvislosti s pravoslavím. Všechny tyto tradice – řecko-byzantská, syrská, egyptsko-koptská, zčásti i arménská – jsou součástí oblasti východního Středomoří a Blízkého východu, která formovala tradice křesťanské kultury, teologie, bohoslužby, ikonografie. Jejich studiem tak poznáváme i své vlastní pravoslavné kořeny.
V této souvislosti si dovolím malou odbočku. Z řady důvodů nepovažuji za vhodné užívat pro vztah pravoslaví–orientální církve dvojici pojmů ortodoxní–heterodoxní (s. 2, 457). Pojem heterodoxní v postatě znamená „nepravověrný“. Orientální církve nebyly přítomny či přímo odmítly všeobecný sněm v Chalcedonu a neúčastnily se dalšího dogmatického vývoje církví řecké a latinské tradice. Z tohoto důvodu byly dříve obviňovány z monofyzitismu a označovány za heterodoxní. Monofyzitismus je však většinou orientálních církví odmítán a hovoří proti němu i současná ekumenická jednání s nimi, kterých se účastní konstantinopolský a moskevský patriarchát i další pravoslavné církve. Moderní vývoj láme řadu zažitých schémat a studium pramenů a duchovního života těchto společenství tento trend pouze potvrzuje. Proto považuji za vhodnější užívat pro tyto církve v češtině označení „orientální“, jak to činí např. metropolita Kryštof ve své monografii Orientální pravoslavné církve (Prešov 2004, s. 6).
Čtenáře hlavního pravoslavného časopisu v ČR však jistě zajímají především příspěvky, které jsou v Parrésii věnované pravoslaví. Ty zaujímají úvodní blok nazvaný Orthodoxia, jejž otevírá studie Vojtěcha Hladkého sledující světelnou metaforiku v díle Symeóna Nového Teologa a obhajující její samostatnost a nezávislost na novoplatonismu. V dalším příspěvku zkoumá Jana Nováková oficiální knižní produkci pravoslavné církve na území bývalého Československa v letech 1945–1992. Jednalo se o dobu státního dozoru nad církvemi a vydávání křesťanské literatury bylo z tohoto důvodu početně i tematicky omezené. Přesto v této době vznikly základní liturgické a teologické pomůcky i monografie některých našich teologů. Vojtěch Benedikt Kolář ve svém článku tlumočí názory několika pravoslavných autorů obhajujících starý kalendář proti kalendářním reformám roku 1923. V naší církvi se jedná o téma ožehavé a důležité, avšak v daném příspěvku je zpracována pouze část této problematiky, v jejímž podání můžeme postrádat argumenty protistrany, tedy obhájců kombinovaného kalendáře. Blok završuje studie Radovana Pilipoviće o klíčovém okamžiku dějin naší autokefální církve, kterým byla změna jurisdikce ze srbské na ruskou v letech 1945–1946. Přínos studie, jímž je práce autora v srbských archivech, je však poněkud oslaben absencí odkazů na novější literaturu k tomuto tématu, konkrétně monografie Gorazda Vopatrného Pravoslavná církev v Československu v letech 1945–1951 či druhého vydání monografie Pavla Marka a Volodymyra Burehy Pravoslavní v Československu v letech 1918–1953.
K příspěvkům z pravoslavné oblasti bychom mohli zařadit i stať české byzantoložky Lubomíry Havlíkové, která čtenáři představuje vědní obor byzantologie a seznamuje s jeho dějinami, hlavními směry a národními tradicemi. Jedná se o zasvěcený úvod do disciplíny, který má v Čechách bohatou tradici a bezprostředně se dotýká každého zájemce o základy pravoslaví. K pravoslaví se váže i článek Vojtěcha Kubce věnovaný mezivládní dohodě mezi Gruzií a Tureckem týkající se záchrany gruzínských církevních památek na tureckém území.
Podívejme se stručně na některé další příspěvky. Za vrchol čtvrtého čísla revue osobně považuji vydání ukázek z díla klasického arménského teologa sv. Řehoře z Nareku (Grigor Narekaci). Tento autor tvořil na přelomu prvního a druhého tisíciletí teologické traktáty i umělecká díla. Za jeho nejvýznamnější práci je právem považována Kniha nářku, jež je harmonickou syntézou teologie a poezie. Kniha nářku může v mnohém připomínat žalmy, modlitby svatých otců i básnická díla klasiků. Jednotlivé kapitoly se využívají i v modlitební praxi arménské církve (večerní modlitby, liturgie), v našem prostředí je však jeho dílo zatím téměř neznámé. Proto by si jistě zasloužilo celistvý překlad a přebásnění, což je úkol neobyčejně těžký, má-li být zachována jak básnická krása, tak teologická obsažnost. Uvedení díla sv. Řehoře z Nareku do českého prostředí je provázeno fundovanou studií Haiga Utidjana a Evžena Kindlera.
Dalším vrcholem revue je rozhovor s historičkou umění a restaurátorkou ikon Zuzanou Skálovou, která se ve svém oboru stala jednou z nejuznávanějších autorit. Její zásluhou byly zachráněny mimo jiné i vzácné koptské ikony z údolí Nilu.
Méně obsažný je esej řeckého myslitele Christose Jannarase Církev v postkomunistické Evropě, který svými tezemi o propojenosti konfese a kultury, stejně jako nesmiřitelnou kritikou západního křesťanství v podstatě opakuje téměř dvě století staré teze Alexeje Chomjakova.
Číslo revue je završeno zprávami a recenzemi, z nichž se řada týká i pravoslavného světa. Při závěrečném přehledu nové literatury k tématu východního křesťanství si český čtenář povzdychne, protože prakticky žádná z představovaných zahraničních knih není dostupná v našich knihovnách.
Četbu revue zpříjemňují hojné ilustrace, barevná příloha i přitažlivá obálka. Pokud je možné něco vytknout, tak na některých místech selhavší korektury.
Revue Parrésia kráčí po cestě u nás zatím málo prošlapané. Otevírá pro nás světy starých křesťanských civilizací, které jsou nám nehledě na jejich zdánlivou exotičnost blízké. Jedná se o svět, který je jako vše krásné v dnešním světě ohrožen. Svět, který nedílně souvisí s pravoslavím. Proto je třeba četbu revue Parrésia vřele doporučit. Přejeme jejím šéfredaktorům Michalu Řoutilovi a Pavlu Milkovi hodně zdaru v práci a dostatek pozorných čtenářů.

H. Nykl, Hlas pravoslaví 4 (2012), s. 20–21.

Parrésia II–III (2008–2009)

Revue pro východní křesťanství

Michal Řoutil, Pavel Milko (eds.)

Předkládané dvojčíslo obsahuje několik desítek příspěvků, mj. studii o situaci Makedonské církve v letech 1950–1967, rozbor díla O Vardanovi a arménské válce historika Ełišēho, pojednání o vztazích etiopské církve a evropských misionářů v 16.–17. století či první překlady děl gruzínské a arménské středověké literatury.

Zvláštní pozornost si zaslouží rozsáhlý tematický blok Aghet. Sajfó. Xerismos. Arméni, Syřané a Řekové v Osmanské říši a jejich genocida v letech 1912–1922 (na pozadí vývoje v 19.–20. století). Jedná se o první podrobné zpracování této problematiky u nás.

OBSAH

Editorial

ORTHODOXIA

Eliška Mlynáriková, Pravoslavná církev v Makedonii v letech 1950–1967

Radmila Radić, Vzdělávání kněžstva srbské pravoslavné církve v 19. století a v první polovině 20. století

ORIENTALIA

Anna Sochová, Arménský historik Ełišē a jeho dílo O Vardanovi a arménské válce v historicko-literárních souvislostech

MEZI VÝCHODEM A ZÁPADEM

Jan Záhořík, Etiopská ortodoxní církev a evropští misionáři 16.–17. století: střet mezi křesťanským Východem a Západem?

Karel Sládek, Hesychastická „modlitba srdce“ ruského Poutníka v české reflexi

TÉMATICKÝ BLOK

Michal Řoutil, Aghet. Sajfó. Xerismos. Arméni, Syřané a Řekové v Osmanské říši a jejich genocida v letech 1912–1922 (na pozadí vývoje v 19.–20. století)

Petra Kohoutková, Arméni v Osmanské říši do konce 19. století

Petra Kohoutková, Aghet. První genocida 20. století

Petra Kohoutková, Dědictví genocidy a problematika současných arménsko-turecko-kurdsko-ázerbájdžánských vztahů

Michal Řoutil, Syrští křesťané v Osmanské říši (od 19. století do roku 1914)

Michal Řoutil, Sajfó. Genocida Syřanů v Osmanské říši (1914–1918)

Michal Řoutil, Od genocidy k onomatocidě. Osudy syrských křesťanů ve 20. století

Petr Novák, Řekové v Osmanské říši a v Turecku v letech 1912–1922

Petra Kohoutková, Michal Řoutil, Aghet. Sajfó. Xerismos v současném vědeckém diskurzu aneb zamyšlení nad milníky z oblasti genocide studies posledních let

Anna Sochová, Český cestovatel Karel Hansa, očitý svědek následků, arménské genocidy

Karel Hansa, „Největší útěk křesťanů, známý v dějinách lidstva“. Úryvky z knihy K. Hansy Hrůzy Východu

„Babička mi vyprávěla ještě hroznější věci než ty, které jsou obecně známy“. Rozhovor s výtvarným umělcem Tigranem Abramjanem

FONTES

Hana Zahradníčková, Agathangełos a dějiny Arménů

Agathangelos – Dějiny Arménů

Vojtěch Kubec, Umučení svatého Aba

[Umučení svatého Haba]

Ján Zozuľak, O tom, aké je povolanie kresťana

ESEJ

Václav Huňáček, K otázce unionismu a protireformace za tureckého ohrožení Střední Evropy

BIBLIOTHÉKA

Marek Dospěl, Christianity and Monasticism in Egypt aneb nový a vitální fenomén na poli koptských studií

MÉMORIAL

Arthur A. Vööbus (1909–1988) (Michal Řoutil) 481

Vladimír Nikolajevič Losskij (1903–1958) (Marina Luptáková) 489

PERSONALIA

Sebastian Paul Brock aneb malfónó syrologických studií slaví sedmdesátiny (Michal Řoutil)

UDÁLOST

Marija Šupicová, Pět let od požáru v klášteře Chilandar

VÝROČÍ

Arménský Matenadaran slaví 50 let (Hana Zahradníčková)

ZPRÁVY

Devátý mezinárodní kongres koptských studií (9th International Congress of Coptic Studies)

Patristická konference 2008

Jedenáctá konference Mezinárodní Asociace Arménských Studií (AIEA – Association Internationale des Etudes Arméniennes) 10.–12. září 2008, Sorbonne a Collège de France, Paris

X. Symposium Syriacum a VIII. konference arabsko-křesťanských studií

RECENZE

ANOTACE

JazykČeština, anglické resumé
Počet stran639
TypBrožovaná
Rok vydání2010
ISSN1802-8209
ISBN978-80-87378-20-5
Rozměry165 x 235 mm

Parrésia I (2007)

Revue pro východní křesťanství

Michal Řoutil, Pavel Milko (eds.)

První číslo revue obsahuje řadu zajímavých příspěvků, mj. studii P. Milka Prvotní hřích v Athanasiově De Incarnatione, přehledové stati M. Šlajerové Palestinská politická teologie. Její vznik, charakteristika, autoři a témata, V. A. Černého Evangelizace Kavkazu, Z. Poláčka Etiopská církev či S. P. Brocka Syrský Orient: třetí ,plíceʻ církve? V oddílu Fontes je publikován první český překlad gruzínské hagiografie Mučednictví a utrpení Eustathia Mcchetského.

OBSAH

ORTHODOXIA

Pavel Milko, Prvotní hřích v Athanasiově De Incarnatione

Ján Zozuľak, Teológia zhrnutia Irineja Lyonského (140–202)

Eliška Mlynáriková, Pravoslavná církev ve vardarské Makedonii v letech 1941–1950

Gorazd Josef Vopatrný, Pravoslavná církev v Československé republice a pomoc některých jejích představitelů Židům v letech 1938–1941

ORIENTALIA

Sebastian P. Brock, Syrský Orient: třetí „plíce“ církve? (přel. D. Michnová, W. Bugel)

Jana Nováková, Dar slz v díle sv. Izáka Syrského

Anna Sochová, Druhá vlna christianizace Arménie a kavkazské Albánie

Zdeněk Poláček, Etiopská církev

MEZI VÝCHODEM A ZAPADEM

Václav A. Černý, Evangelizace Kavkazu

Monika Šlajerová, Palestinská politická teologie. Její vznik, charakteristika, autoři a témata

Marek Dospěl, Hledat první křesťany v egyptském písku

Michal Téra, Kult proroka Elijáše v slovanské lidové kultuře

Gorazd Josef Vopatrný, Sv. Patrik z pohledu pravoslavné spirituality

Štefan Pružinský, ml., Videnie a poznanie v listoch svätého apoštola Jána

FONTES

Mučednictví a utrpení svatého Eustathia Mcchethského (přel. Petr Maršík, úvod Vojtěch Kubec)

ROZHOVOR

„Skutečný ekumenismus začíná s lidem Božím, který je na cestě“. Rozhovor s arménským katholikem Kilíkie Aramem I.

Aram I. Keshishian, moderátor Světové rady církví a katholikos Kilíkijského arménského patriarchátu – život a dílo (M. Šlajerová)

MÉMORIAL

Pavel Alexandrovič Florenskij (1882 – 1937)

P. A. Florenskij, Poznámka ke vztahu křesťanství a kultury (přel. J. Hrazdírová)

PERSONALIA

Stylianos Georgiou Papadopulos

ZPRÁVY

„Jednota a katolicita církve“. Patrologické kolokvium s katolicko-pravoslavnou účastí (Sibiu, 27. – 30. 6. 2007) (přel. L. Karfíková)

RECENZE

ANOTACE

 

JazykČeština, anglické resumé
Počet stran320
TypBrožovaná
Rok vydání2008
ISSN1802-8209
ISBN978-80-86818-59-7
Rozměry165 x 235 mm

Ročenka Parrésia (2007) navazuje na sborník Orthodox revue, vydávaný v letech 1997−2001, ale ubírá se jiným směrem. Cílem nového periodika je podle slov šéfredaktorů Pavla Milka a Michala Řoutila „představit křesťanský Východ jako svébytnou entitu a neopomenutelnou součást světového křesťanstva“. Křesťanský Východ chtějí představit nejen v jeho pravoslavné, ale i orientální podobě. Kromě teologie se má sborník věnovat i kulturním dějinám, výtvarnému umění či politickým a historickým souvislostem života východních církví. Parrésia chce uveřejňovat nejen statě českých autorů, ale také překlady základních děl východního křesťanství z originálních jazyků. Připravuje i autorské rozhovory s významnými osobnostmi, recenze a snaží se poskytovat také co možná nejširší přehled publikací vydaných za dané období.
Parrésia přináší kultivovaně psané, obsahově cenné příspěvky s bohatým poznámkovým aparátem a pečlivými odkazy z pera vzdělaných odborníků. Každý, kdo má zájem o hlubší poznání spirituality Východu nebo o práce pravoslavných teologů, zde najde dostatek pozoruhodných statí a v poznámkovém aparátu i hojnou inspiraci k dalšímu sebevzdělávání. Kromě textu Prvotní hřích v Athanasově De Incarnatione (P. Milko), zaujmou čtenáře také méně známé informace z dějin pravoslavné církve. Snad jen příspěvek o pomoci některých představitelů Židům v letech 1938−1941 (G. J. Vopatrný) se ale velmi zaměřuje na detail a postrádá komparativní historické souvislosti. V nezasvěceném čtenáři může vyvolat názor, že arcibickup Savatij, byl jen jakousi zvrhlou duchovní osobu, která za peníze křtila Židy a znemožňovala činnost vladykovi Gorazdovi. Tak jednobarevná situace zde nebyla. Je třeba mít stále na zřeteli specifické okolnosti, jak byla obnovována cyrilometodějská tradice v poválečném Československu. Na jedné straně zde již existovali vědomě pravoslavní Češi, vychovaní duchovními, kteří působili při chrámu sv. Mikuláše. K těm náležel jak dr. Červinka, tak kontantinopolským patriarchou řádně vysvěcený arcibiskup Savatij, který se ocitl ve velmi složité situaci, protože paralelně zde vznikala velmi početná skupina českých konvertitů z řad římskokatolické církve. Ty vedl Matěj Pavlík – biskup Gorazd, který byl vysvěcen srbským patriarchátem. Ve snaze přiblížit pravoslaví Čechům požádal například o výjimku slavení Paschy podle gregoriánského kalendáře. Třetí skupinu pravoslavných tvořila početná ruská emigrace po roce 1917.
Teologii Irineje Lyonského se ve svém příspěvku věnuje prof. ThDr. J. Zozuľak, PhD. z PBF PU v Prešově. Všechny čtenáře, kteří s oblibou čtou o životech svatých, potěší český překlad P. Maršíka z akademické edice Památky staré gruzínské hagiografické literatury „Mučednictví a utrpení sv. Eustathia Mcchetského“.
Jinými slovy: pokud se rozhodnete pro Parrésii (2007), čeká vás 318 stran zajímavého čtení.

Svatava Maria Kabošová, Hlas pravoslaví 9 (2008).

* * *

První číslo nového sborníkového projektu si neklade za cíl jen pokračovat v předchozí řadě sborníků s texty o pravoslavné teologii, zvané Orthodox revue, ale otevřelo též prostor univerzálnějšímu (ekumenickému) pohledu na křesťanství. Tento odvážný editorský počin si zaslouží pozornost, protože vyplňuje mezeru v poznání rozmanitého světa křesťanského Východu v našich geografických šířkách a délkách. Najdeme zde kromě pravoslavné teologie a historie, které vytvářejí první blok, s názvem Orthodoxia (tuto první část lze považovat za dědictví Orthodox revue), také druhý blok, s názvem Orientalia, přinášející články z prostředí křesťanských církví Orientu, které (dnes mnohdy již nesprávně) nazýváme jako nestoriánské a nechalcedonské – tedy „nepravověrné“. Neméně zajímavý je třetí blok, sledující setkávání křesťanství mezi Východem a Západem. Sborník je zakončen českým překladem článku „Mučednictví a utrpení svatého Eustathia Mcchethského“, rozhovorem s arménským katholikem Kilíkie Aramem I., memoriálem o Pavlu Florenském, recenzemi a anotacemi.

První část, Orthodoxia, přináší články Milka, Zozuľaka, Mlynárikové a Vopatrného. Pavel Milko v příspěvku „První hřích v Athanasiově De incarnatione“ představuje pozici Athanasia k prvotnímu hříchu Adama, který člověka nechal „onemocnět“ vášní a hříchem, a to většinou v apologetické opozici vůči katolickému (možná lépe Augustinovu) pojetí „dědičného“ hříchu narušujícího přirozenost. (Škoda, že autor přínosný článek pojal tónem apologie pravoslaví vůči katolictví, jelikož jeho kritické námitky vůči extrémním teologickým pozicím zastávají i někteří současní katoličtí teologové.) Ján Zozuľák shrnuje teologii Ireneje Lyonského. Eliška Mlynáriková odhaluje otevřené i skryté nábožensko-politické motivy pro snahu vytvořit národní církev v Makedonii mezi léty 1941–1951. (K článku poctivě hledajícímu motivy pro vytvoření makedonské církve dodejme, že každé rozdělení křesťanů narušuje univerzalitu, oslabuje sílu křesťanství a přináší hřích rozdělení, plný antagonismů.) Rozhodně by čtenáři neměl ujít článek Gorazda Josefa Vopatrného s názvem „Pravoslavná církev v Československé republice a pomoc některých jejích představitelů Židům v letech 1938–1941“, který – jak samotný název napovídá – dává nahlédnout na pomoc pravoslavné církve Židům v prvních letech druhé světové války, zejména na problematiku vydávání křestních listů a hledání možnosti vycestovat.

Druhá část, Orientalia, je otevřena zřejmě nejzajímavějším článkem Parrésie, s názvem „Syrský Orient: třetí ‚plíce‘ Církve?“, což je rozšířená verze přednášky Sebastiana P. Brocka, kterou měl na Papežském orientálním institutu a na kterou navazuje tematicky blízký článek Jany Novákové „Dar slz v díle sv. Izáka Syrského“. Sebastian P. Brock se snaží připomenout, že v křesťanství kromě „latinského Západu“ a „řeckého Východu“ existuje i „syrský Orient“, jenž má své semitské kořeny, v teologii používá poezii, pyšní se mnišskou tradicí a specifickou spiritualitou (například pokání vnímá jako terapii), a vysvětluje christologické postoje, které – podle jejich pohledu – nejsou v rozporu s christologií katolické a pravoslavné církve. Následné příspěvky Anny Sochové o pokřesťanštění Arménie a kavkazské Albánie a Zdeňka Poláčka o etiopské církvi seznamují s dějinami těchto církví, které rozšiřují obzor o poznání života křesťanů ze zemí nám tolik vzdálených. Jak již bylo uvedeno, tato druhá část přináší objev pestrosti forem křesťanství Orientu, který otevírá cestu k poznání křesťanů, kteří mají možná blíže ke kultuře a prostředí života prvotní církve než my „západní“ křesťané.

Z článků třetí části, nazvané Mezi Východem a Západem, v níž jsou příspěvky Václava Černého o evangelizaci Kavkazu, Moniky Šlajerové o palestinské politické teologii, Marka Dospěla o egyptském křesťanství, Michala Téra o kultu Eliáše ve slovanské lidové kultuře, Gorazda Josefa Vopatrného o sv. Patriku v pravoslaví a Štefana Pružinského ml. na téma vidění a poznání v Janových listech, si rozhodně zaslouží pozornost druhý jmenovaný. Monika Šlajerová v článku s názvem „Palestinská politická teologie. Její vznik, charakteristika, autoři a témata“ představuje velmi zajímavý fenomén vlivu socio-politické situace blízkovýchodní a palestinské církve, zejména izraelsko-palestinského konfliktu, na formování teologických pozic, z nichž některé jsou blízkovýchodní analogií „teologie osvobození“, jak ji známe od katolických teologů z latinské Ameriky.

Rozhovor s Jeho Svatostí Aramem I. Keshishianem, katholikem-patriarchou Kilíkijského arménského patriarchátu, je veden se zřetelem na aktuální témata ekumenismu a mezináboženského dialogu v politicky náročných podmínkách. (Z rozhovoru je zřejmé, že duch dialogu Druhého vatikánského koncilu není spoután hranicemi katolické církve, ale je univerzální a podtrhuje „znamení časů“, jež rozpoznávají křesťané všech denominací.)

Závěrem lze jen konstatovat, že projekt Parrésia je velmi přínosný počin, který s poměrně zajímavým designem a s přijatelnou formou ročníkových sborníků má v sobě potenciál být opravdu průkopnickým.

K. Sládek, Teologické texty 3 (2009).