Metropolita Ilarion (vl. jm. Grigorij Valerjevič Alfejev, nar. 1966), doktor filosofie Oxfordské univerzity a doktor teologie L'Institut de Théologie Orthodoxe Saint-Serge v Paříži, patří k předním pravoslavným teologům dnešní doby. V úřadu biskupa vídeňského a budapešťského zastupoval v letech 2003–2009 Moskevský patriarchát u mezinárodních organizací v Bruselu i na řadě mezicírkevních a mezináboženských setkání.
I. Alfejev je autorem více než 800 publikací, z nichž byla řada přeložena do cizích jazyků. Z nejdůležitějších knih zmiňme alespoň monografie věnované Řehoři z Nazianzu (Жизнь и учение св. Григория Богослова. Moskva, 1998, 2001², 2007³; francouzská verze: Le chantre de la lumière. Initiation à la spiritualité de saint Grégoire de Nazianze. Paris, 2007), byzantskému mystikovi Symeónu Novému Theologovi (St Symeon the New Theologian and Orthodox Tradition, Oxford 2000, 2005²; ruská verze: Преподобный Симеон Новый Богослов и православное Предание, Moskva 1998, 2001²) či dvousvazkové dílo věnované dějinám onomatodoxie a tzv. imjaslavským sporům na Athosu a v Rusku na přelomu 19. a 20. století (Священная тайна Церкви. Введение в историю и проблематику имяславских споров. Sankt-Peterburg 2002, 2007²; italská verze: La gloria del Nome. L'opera dello schimonaco Ilarion e la controversia athonita sul Nome di Dio all'inizio dell XX secolo. Edizioni Qiqajon. Bose, Magnano, 2002; francouzská verze: Le mystère sacré de l'Eglise. Introduction à l'histoire et à la problématique des débats onomatodoxes. Fribourg, 2007). Do sedmi jazyků byl přeložen jeho úvod do pravoslavné dogmatiky (Таинство веры. Введение в православное догматическое богословие. Moskva 1996, 2000², 2004³, 20054, 20075 ). Za završení katechizačního úsilí autora lze jistě považovat třídílné kompendium nazvané lakonicky Pravoslaví, z něhož dosud vyšly dva objemné svazky (Православие. Том I: История, вероучение и каноническое устройство Православной Церкви. Moskva, 2008; Том II: Храм и икона. Таинства и обряды. Богослужение и церковная музыка. Moskva 2009).
Metropolita Ilarion Alfejev se rovněž věnuje vážné hudbě – jeho skladby Božská liturgie (Божественная Литургия), Celonoční bdění (Всенощное бдение), Vánoční oratorium (Рождественская оратория) a nejnověji též Umučení podle Matouše (Страсти по Матфею) byly s úspěchem provedeny v letech 2006–2009 mj. v Moskvě, Římě, New Yorku, Washingtonu, Torontu, Bostonu a Melbourne.
Koncem roku 2010 vyšla péčí překladatelů Jaroslava Brože a Michala Řoutila a nakladatelství Pavel Mervart v edici „Pro Oriente“ (č. 10) jedna ze seminálních monografií Metropolity Ilariona (vl. jm. Georgij Valerjevič Alfejev), autora více než 500 publikací a v současnosti jednoho z nejpřednějších pravoslavných theologů, věnovaná dílu syrského theologa sv. Izáka Syrského. Do rukou českého čtenáře se tak dostává svého druhu reprezentativní práce zdárně syntetizující odbornou erudici a cit pro jemné theologické nuance v střízlivém podání pro laického čtenáře. Autor adresuje dílo „nejen vědcům – teologům, ale daleko širšímu okruhu čtenářů, především kněžím, mnichům a laikům, pro které je studium Izákových myšlenek „každodenním chlebem“, nutným pro spásu duše, nikoliv jen předmětem vědeckého zájmu“. Kniha je opatřena předmluvou autora a biskupa Diokleie Kallista Ware. Samotná monografie je dedikovaná v současnosti jednomu z nejvýznamnějších odborníků na syrskou problematiku Sebastianu P. Brockovi (nar. 1938).
Po úvodní kapitole věnované životu a dílu sv. Izáka a dobovému historickotheologickému kontextu s exkurzem do dějin Církve Východu (s. 17–57) je reflektovaná problematika členěna tematicky v následujícím pořadí: Bůh, vesmír, člověk (s. 59–77), Cesta mlčení (s. 89–109), Zkoušky na cestě k Bohu (s. 115–124), Pokora (s. 133–144), Slzy (s. 149–155), Škola modlitby (s. 143–218), Na vrcholech společenství s Bohem (s. 225–260) a nakonec Život budoucího věku (s. 271–284). Kniha je opatřena „rejstříkem syrských terminů“ (s. 303–311) a krátkým biografickým medailónkem autora (s. 323–324). V celém díle nechává autor promlouvat předně samotného Izáka, kterého komentuje a excelentně zprostředkovává jeho duchovní nauku. Čtenář má tak možnost držet v rukou vskutku ojedinělé dílo obeznamující srozumitelnou formou s autentickou duchovností syrského Orientu a v kontextu oblíbenosti sv. Izáka v celkovém geografickém diapazonu rovněž s jedním z pramenů spirituality východních křesťanských církví vůbec.
(…)
… dílo sv. Izáka Syrského (rovněž známého pod jménem Izák z Ninive) jež ovlivnilo, jak byzantskou duchovnost, tak mystiku církví Východu vůbec. Právě studiu díla tohoto autora zasvětil značnou část života Ilarion Alfejev a své poznatky shrnul v recenzované monografii. Alfejevova monografie se zaměřuje (jak to ostatně plyne i z názvu) především na duchovní odkaz sv. Izáka. Autor sleduje theologické myšlení tohoto syrského askety a v tomto kontextu vybírá reprezentativní pasáže z jeho díla představující základní přínos sv. Izáka spiritualitě syrského Orientu, jeho christologii, pneumatologii…
E. Neupauer, „Syrský Orient – přínos a aktualizace syrských studií“, in: Acta FF Západočeské univerzity v Plzni 2 (2011), s. 175–179.
